Vědomý život

Co to vůbec znamená vědomý život? Zjednodušeně řečeno: je to přístup k životu v režimu teď a tady. Ten spočívá v tom, že vědomě prožíváme každý okamžik a tím jej žijeme naplno. Život se skládá z ohromného množství "okamžiků" a když budeme to "žití" odkládat na ten "správný okamžik", tak se také nemusíme dočkat. Proto se snažíme se o to, abychom vědomí nezatěžovali obavami z budoucnosti, nepřehrabovali se v minulosti, nechytali se na "háčky" těch, kteří chtějí naší energii nebo nás chtějí strhnout směrem, kterým nechceme a abychom tak byli stále vědomě při sobě. A proč by se měl člověk něčím takovým vůbec zabývat? To je otázka, na kterou si každý musí odpovědět sám. Může si nejdříve sám sobě položit "kontrolní otázku": chci žít naplněný život v harmonii se sebou i se svým okolím? Prvním krokem vědomého života se tak stává objevování, odhalování a poznávání ryzího sebe sama. Tento krok je nejnáročnější a může zabrat spoustu času. Je to však základ, bez kterého se nelze nikam posunout. Další krok je přijetí sebe sama takového, jakého se nám podařilo odhalit - se všem "chybami a nedostatky" - tedy celého a bezpodmínečně. Pletení si na sebe různých "bičů" typu: až dosáhnu toho a toho, tak za něco stojím a mohu na sebe být pyšný nebo jakékoliv sebehodnocení či srovnání s druhými je pouze iluze bránící v plném poznání. Následuje přijetí svého poslání - to jest takové životní náplně, která člověka baví a naplňuje - jedině tak to bude přínosné, obohacující a inspirující pro ostatní.

Aktuální info

Přidáno 9.10.2024

Vážení příznivci, čtenáři a náhodně příchozí... dovoluji si touto cestou informovat, že jsou již aktivovány moje profily na sociálních sítích naplňující se obsahem souvisejícím s vědomým životem. Aktuálně se jedná o youtube kanál Garefit a instagram mf.garefit.

Tímto jste srdečně zváni a těším se na vzájemnou interakci s vámi všemi!

Aktualizováno 9.10.2024

Úvahy a hypotézy zveřejněné na této stránce byly přidávány, tak jak mě přicházely a jak jsem je v danou chvíli zpracoval v mysli v podobě určité "alegorie" s využitím obecně známých pojmů z různých směrů. Později jsem širší souvislosti vycházející z přírodních zákonů a vědeckých poznatků pojal více strukturovaně. Nakonec vše vyústilo ve vydání knihy tvořící jakýsi vědomostní a myšlenkový základ.

Kniha se věnuje hmotě a její evoluci v časovém i prostorovém nekonečnu jako základu všeho stvoření a nese název Teorie věčného života ANEB Evoluce hmoty


Více info o knize s možností objednání je na mém autorském webu Garefit.cz

Vědomé minimum

Přidáno 18.3.2024

Dnes si představíme některé základní a jednoduché praktické rady, pomůcky a doporučení: vědomé dýchání, meditace, relaxace, rozvíjející činnosti, strava a nápoje, rozvrh dne. Jedná se o takové minimum, jak si člověk může sám pomoci na cestě k sobě, jak se stát energeticky soběstačným a začít žít naplněný = tvůrčí = spokojený = vědomý život. Vše předkládám jako inspiraci pro člověka, který začíná vnímat, že jeho život není úplně "to ono" a který pochopil to hlavní: změna je možná pouze uvnitř nás a nastane jedině vnitřní prací. V současné době jsou rozšířeny pojmy jako "duchovní život", "duchovní práce", "duchovní růst" a podobně. Myslím, že to úplně neodpovídá podstatě, protože tato práce ani život není nijak "duchovní", ale spíše "duševní" = práce s vědomím. Navíc to může na někoho působit povýšenecky nebo nedosažitelně, jakože "duchovní" je něco víc, něco výš. Vnitřní prací člověk vnímá více souvislosti a získává tak vhled do toho, jak se věci mají. Na této stránce proto používám pojem vnitřní práce, právě proto, že lépe vystihuje podstatu. Projevem takové vnitřní práce je potom energetická soběstačnost (= vnitřní svoboda). Podstata této vnitřní práce spočívá ve sladění vědomí (= duše) a těla (= hmota). Všechny uvedené postupy sám používám nebo mám na sobě ověřené, že to funguje a pomáhá. Jsou to všechno takové "berličky", které člověku pomohou do prvních kroků, později si člověk najde "to svoje" a pak to půjde samo (skoro ;-)

Důležitá poznámka: u všech těchto praktik doporučuji vypnout mobilní telefon a podobná zařízení nebo alespoň přepnout do tichého režimu - hlavně ať ho nemáte v zorném poli někde "po ruce" - dle stupně závislosti na těchto zařízeních vás to bude rozptylovat :-)

Vědomé dýchání

Přidáno 18.3.2024

Na dýchání jako takovém není nic objevného, je to prostě známka toho, že žijeme. Dýcháme od okamžiku narození, více méně automaticky, podvědomě a je to tak zařízeno v naší přirozenosti. Uvedená doporučení spočívají v uvědomování si každého nádechu a výdechu:

1. v klidu: stačí si sednout, nejlépe vzpřímeně, bez opření a normálně přirozeně dýchat. Přitom se soustředit na dýchání a vnímat každý nádech... vnímat každý výdech... Opravdu se soustředit na dýchání a nemyslet na nic jiného. To je vše :-) Zní to jednoduše, že? Zpočátku to nemusí jít úplně snadno, tak se nelekejte.

2. v pohybu: nejlépe to jde při chůzi (při běhu nemám ověřeno, na kole to úplně nefunguje – i když tam se to v závislosti na terénu dá částečně aplikovat). Opět, soustředit se na každý nádech... výdech... na každý krok pravou nohou... levou nohou... Poté se snažit o sladění dýchání s prováděnými kroky. Při svižnější chůzi po rovině nebo normální chůzi do kopce se mě osvědčilo: na 4 kroky (2x pravá, 2x levá) nádech, na 4 kroky (2x pravá, 2x levá) výdech. Když jdu po rovině uvolněně nebo z kopce: na 4 kroky (2x pravá, 2x levá) nádech, na 8 kroků (4x pravá, 4x levá) výdech. Jde o to, aby dýchání i kroky byly přirozené. Zezačátku to moc nejde, nenechte se odradit. Časem se to však sladí a půjde to. Samozřejmě, když jdete někde hodně do kopce nebo složitým terénem, tak to vůbec neřešte. Stejně tak zpočátku, když to nepůjde, udělejte si pauzu (nemyslete na to) a pak to zase zkoušejte.

Meditace

Přidáno 18.3.2024

Co je to meditace? Je to v podstatě vědomé dýchání, které určitým způsobem ovládáme. Hlavní přínosy meditace vidím dva:

1. "čistí" se komunikační kanál (= mozková neuronová spojení) mezi podvědomím a vědomím

2. "detekují" (= inervují) se orgánové oblasti v těle

Princip meditace spočívá ve "vypnutí mozku" = uvolňování komunikačního kanálu = nemít myšlenky. Z hlediska fungování lidského mozku nelze nemít žádné myšlenky, jde však o to, nechat je volně plynout, nechytat je, nezabývat se nimi, nerozvíjet je a nevytvářet myšlenky nové. Uvolňováním dochází k napojování na zdroj energie, který v mozku máme. Odpovídající části mozku se uvolní, začnou spolupracovat, obnovují se dlouhodobě nevyužívaná propojení, přichází rozjasnění a často to správné řešení něčeho, čím se člověk kdysi zabýval a nedořešil nebo co aktuálně potřebuje vyřešit. Po této úvodní zklidňovací části meditace lze pokračovat právě detekcí orgánových oblastí. Tradiční jogínské školy je nazývají čakry, což je název odpovídající době a místu rozvoje těchto praktik. Když se na tyto oblasti podíváme z hlediska fyziologického, tak odpovídají hlavním oblastem autonomního nervového systému (ANS). Prodýcháváním těchto oblastí do nich směřujeme svoji pozornost, takže jakoby „detekujeme“ nervová propojení k orgánům v dané oblasti. To nám pomůže celé tělo zaktivovat, připravit ho tak na správnou komunikaci s vědomím a tím na vnímání jeho reakcí.

Pozor ! meditace má také tyto "vedlejší účinky": celkové uvolnění, vnitřní radost, vnitřní síla, dobrá nálada :-)

Jednoduchý postup základní meditace, kterou praktikuji:

1. udělejte si čas a najděte si klidné místo, kde vás nikdo nebude rušit
2. sedněte si vzpřímeně (v místnosti: na židli, na křeslo, na gauč, venku: na pařez, na kládu, na kámen) bez opření, chodila celou plochou na zemi, ruce položte na stehna dlaněmi nahoru, zavřete oči
3. přirozeně dýchejte a uvědomujte si každý nádech, výdech - viz. výše vědomé dýchání v klidu
4. vnímejte přitom svoje tělo
5. prodýchejte hlavní oblasti těla: na každý výdech se soustřeďte tak, jako byste ho chtěli "poslat" do dané oblasti těla a následující nádech jako byste chtěli "vytáhnout" z této oblasti, uvědomovat si, které oblasti cestou "míjíte", vše jedenkrát:
• do / z bederní oblasti, jakoby kostrč
• do / z pohlavní oblasti
• do / z břišní oblasti
• do / z hrudní oblasti
• do / z krční oblasti
• do / z oblasti mezi oči
• do / z mozkové oblasti
6. uvědomujte si, jak v těle proudí vaše životní energie
7. spočívejte v tomto proudu, fyzicky pravděpodobně nic neucítíte, není to potřeba
8. zkoušejte nemít myšlenky - ony na vás budou "útočit" ze všech stran, ale nedejte se, soustřeďte se jakoby mezi ně, skrze ně, prostě jim nevěnujte pozornost - tím se právě „vypíná“ mozek = snižuje jeho aktivita
9. tím jak nemáte myšlenky, tak se jakoby "propadáte" do sebe, do svého vědomí, to poznáte tak, že tam není "nic" - žádné pocity, myšlenky - je tam ten "pravý klid" - vždycky se nepodaří "propadnout se až tam" (spíš jenom někdy), ale to vůbec nevadí, hlavně z toho nemějte neklid :-)
10. spočívejte tak, co nejdéle to půjde
11. otevřete oči a zkuste zůstat stále "v sobě"
12. postupně zapojte všechny smysly
13. až se vám bude chtít, tak to prostě ukončete :-)

Meditaci provádíme v tichu (bez hudby) a mlčky. Doba trvání je ideální okolo 30 min., méně jak 15 min nemá příliš smysl, protože to se akorát začínáme zklidňovat. Bod 5. lze zpočátku klidně vynechat a zkoušet později, až se ostatní bude dařit. Důležité upozornění: určitě nemeditovat pod vlivem alkoholu nebo jiné omamné látky! Tyto látky působí na procesy v mozku, navozují tak nepřirozené stavy nebo vizualizace. Tabák a kofein nevadí, ty procesy v mozku nijak nemění. Oblíbenou meditační hudbu (nebo jinou, ale hlavně takovou, která je vašemu srdci blízká) je vhodnější poslouchat při libovolné činnosti nebo při odpočinku.

Spánek a relaxace

Aktualizace 6.4.2024

Hlavní dobíjení naší energie probíhá když spíme, kvalitní spánek je proto důležitý. Chodit spát i vstávat bychom měli plusmínus každý den stejně a zdravá délka spánku pro dospělého člověka je někde mezi 7-8 hodinami, samozřejmě vypnutá všechny komunikační zařízení a nejlépe úplná tma. Umět odpočívat během dne a umět se uvolnit je také velice důležitá "dovednost", kterou je potřeba rozvíjet. Není úplně žádoucí pořád "kmitat rukama a nohama" :-) Při odpočinku se také pokoušíme "vypínat“ myšlenky a nechat mozek odpočívat. Jedině tak si opravdu odpočineme a načerpáme energii ze svého zdroje. Odpočinek je vhodné spojit s nějakou oblíbenou procedurou jako je třeba masáž, koupel, bahenní lázeň a podobně. Ať už je to cokoliv, co vám dělá dobře, tak je hlavní se na to soustředit a každý moment vědomě prožít. Jako u všeho ostatního, nelekejte se, když vám to hned nepůjde. Ono se to "ego" bude bránit (pro něj to je strašná nuda) a bude vymýšlet různé "rozumné důvody" proč to nedělat: je to úplná blbost, běž radši dělat něco užitečného a podobně. Ale jak se říká: "Když se chce, všechno jde". Jenom to chtění musí přijít zevnitř a pak opravdu nic není nemožné!

Rozvíjející činnosti

Přidáno 18.3.2024

Další činnosti, které nám pomáhají vnímat sebe jako sladěný celek a dále ho rozvíjet, mohou být: sport, hra na hudební nástroj, tanec, zpěv, malování, modelování, ruční práce všeho druhu. U všech těchto činností se spojuje dýchání, soustředění a koordinace těla (pohyb, klouby, svaly, jemná motorika). Určitě je něco, co vás od malička bavilo, co je vám blízké a na to si udělejte čas. Nejdůležitější je, soustředit pouze právě na tuto činnost a "nelítat" myšlenkama někde do minulosti nebo do budoucnosti - prostě být "teď a tady". V tom totiž spočívá základ vědomého života a prostřednictvím činností, které nás naplňují trénujeme tento návyk - být "teď a tady" - postupně jej aplikujeme v každodenních "povinnostech" a žijeme každou chvíli naplno!

Jak by řekl klasik: "Poslední dobou se nám tu rozmohl takový nešvar" :-) a to ten, že se ve všem pořádají soutěže a závody. Každý člověk však není soutěživý nebo je na začátku své uvědomovací cesty a jeho psychika je zatím slabá, tak jej to může od jakéhokoliv pohybu odradit. Sport jde ale opravdu dělat i bez závodění, ostatní činnosti bez soutěžení, prostě jenom pro radost! V tom závodění a soutěžení se totiž skrývá jedno nebezpečí: pěstování a hýčkání "ega" a to může být později zdrojem stresu (z prohry, z neúspěchu...). Kdo chce závodit a soutěžit, tak vše podřizuje "egu", protože to chce být nejlepší, chce vyhrávat = mít nadvládu nad ostatními. Vědomí takového člověka se poté podřizuje ve prospěch touhy "ega". Samozřejmě, že závodit a soutěžit se dá i pro radost, ale to už je na každém, jak si to srovná. U někoho to může vézt dokonce k závěru: nezávodím = nemám na to = radši nesportuju - a to je opravdu velká chyba!

Strava a nápoje

Přidáno 18.3.2024

Co a kolik toho během dne sníme a vypijeme do jisté míry (= nepřímo), ovlivňuje naše vnímací schopnosti, naši náladu, celkové rozpoložení. Jestli se přejídáme nebo naopak jíme málo, oboje působí negativně na naši nervovou soustavu. Pokud přijímáme potraviny a nápoje, které nás překyselují, tak nám vznikají v těle různé nežádoucí látky (= toxiny). Ty potom působí nejen na trávící ústrojí, ale celý autonomní nervový systém, na který je napojeno a jeho prostřednictvím putují signály do mozku a zase zpět. Mozek jako řídící část CNS podle toho reaguje a tělo řídí. Pak se necítíme dobře a "strhává" nás to do negativního rozpoložení a tím se zhoršuje naše vnímavost. Jak víme od odborníků na stravování: aby nedocházelo k překyselování, je potřeba přijímat vyváženou stravu. Tím je myšleno, aby se skládala z potravin kyselinotvroných (to jsou ty lákavé: maso, pečivo, sýry, vejce, sladkosti) i zásadotvorných (to jsou ty co lákají méně: zelenina všeho druhu, některé ovoce). Vyváženou neznamená v tomto případě 50/50, ale dle odborníků dokonce 80/20 ve prospěch zásadotvorných potravin. V těle dochází k neutralizaci vzniklých kyselin a zásad. To ale víme už z hodin chemie, že reakcí kyseliny a zásady (hydroxidu) vzniká sůl (jaká sůl vznikne závisí na dané kyselině a zásadě) a voda. Ještě tam probíhají jiné chemické procesy, které štěpí bílkoviny a další potřebné látky. Tak přijímáme všechny prvky a látky, které naše tělesné buňky potřebují ke své správné funkci a které udržují naše tělo v potřebné rovnováze. Nemám v úmyslu tady sestavovat vhodné jídelníčky, na to jsou odborníci na svých místech. Uvádím pouze pro pochopení souvislostí, že i to co jíme a pijeme ovlivňuje kvalitu života a úroveň vnímavosti. Potřeba změnit jídelníček přijde zevnitř. To se stane, až lidská bytost začne přicházet "k sobě" (= začne se napojovat na svůj zdroj energie) a bude mít potřebu "čistit" nebo "odlehčit" tělo. Nefunguje to obráceně, že si řeknu: "Teď budu jíst zdravě (nebo méně nebo se budu postit nebo zhubnu), tím se dostanu k sobě a změním svůj život." Většinou je to spíše jako "vedlejší efekt" vnitřní změny. Není to stálý a konečný stav, je to důležitá životní etapa. Takže k tomu, co konkrétně jíst, kdy a kolik, k tomu nás přivede náš zdroj energie nacházející se v našem mozku. Tak máme jistotu, že jsme vedeni cestou, která je pro nás v danou chvíli nejlepší.

Rozvrh dne

Přidáno 18.3.2024

Kdo čeká, že zde najde denní rozvrh, kde bude "nalajnováno" co, kdy a jak dlouho dělat, bude zklamán. Pouze předkládám takové denní "životní minimum" :-)

Nejlépe každý den:

• vědomě dýchejte (viz. výše) - několikrát za den, jak si vzpomenete – při chůzi – do práce, na nákup, na procházku nebo u nějaké rutinní činnosti
• meditujte - 1x za den - nejlépe ráno
• protáhněte a uvolněte celé tělo - 1x za den krátké cviky na "pár minut" - doma, v práci o přestávce - hlavně nevynechat: krční svalstvo, záda a trup, optimálně i další pohybové skupiny a svaly: nohy, ruce
• pravidelně se stravujte - několikrát za den, jak vám bude vyhovovat, je to individuální - zatím jezte co jste zvyklí (jenom si uvědomujte, co zrovna jíte), množství dle fyzické námahy - časem bude strava přirozeně vyvážená, možná dokonce vlastnoručně připravená
• pijte normálně, průběžně - nejlépe něco neperlivého a nesladkého, popřípadě šťáva z ovoce, nejlépe čerstvě vymačkaná, snižujte denní dávku: perlivé a sladké nápoje, "energiťáky", pivo, víno a podobně
• nenechte se strhnout, aby vaše emoce nebo přílišná "racionalita" nepůsobily proti vaší přirozenosti
• nestresujte se a buďte vděční za vše, co vám život přináší
• jednoho dne přijde trvalá radost ze života :-)

Alespoň 1x za týden (vícekrát lepší):

• rozvíjející činnost: zasportovat si, zahrát si na hudební nástroj, zahrát si společenskou hru, něco tvořit (vyřezávat, malovat, vyšívat...)
• změna místa: procházka, výlet, kavárna, restaurace

Alespoň 1x za měsíc (vícekrát lepší):

• tzv. Den offline = vypnout všechna online spojení a vypnout všechny závislosti. Prožít den bez internetu: bez soc. sítí, bez zpráv, bez online komunikace (pokud to nelze úplně, tak alespoň minimalizovat), bez televize, bez rádia. Dále vynechat vše, na čem tušíte svoji závislost: alkohol, drogy, sport, práce... Tento den prožít nejlépe venku = procházka, výlet do přírody. Doma pak poslech hudby, čtení knihy nebo prostě jenom ticho. Hlavně být o samotě (vydržet sám se sebou je základ vědomého života = energetické soběstačnosti = vnitřní svobody), být v klidu, jenom odpočívat, nenechat se k něčemu "strhnout".

Možná si řeknete: "Zní to všechno krásně, ale na to já nemám čas!" Budu se opakovat, protože základ vědomého života je: musí to přijít zevnitř! Když to vaše rozhodnutí vnitřně na sobě pracovat (následně další životní kroky a rozhodnutí) přijde opravdu zevnitř, tak se to zvnějšku „zařídí“ a to tak, že to opravdu půjde. Když to přijde z hlavy, tak to bude vypadat nějak takhle: "Nojo, bylo by to dobré, chtělo by to něco se sebou dělat, tak to teda zkusím." Když to přijde zevnitř, bude to vypadat nějak takhle: "Takhle už to opravdu dál nejde, cítím, že nežiju v souladu sám se sebou a chci to změnit." Vnímáte ten rozdíl?

Lehké vaření

Aktualizováno 26.3.2024

Věčná otázka: "Co budu dneska jíst?" :-) Chtělo by to něco rychlého, levného a hlavně lehkého! Tak tady to je - pár tipů na něco přesně takového pro jarní očistu ;-) Nejdříve něco úplně bez masa, ale i bez vajec a sýra, prostě poctivá veganina. Dalších několik tipů už bude odvážnějších a dopřávají nám i trochu sýra! Třetí budou rychlovky s vejci, následovat budou ryby a nakonec i něco opravdu masitého :-) Vše z mé vlastní kuchyně a z vlastního fotoarchívu (omluvte zhoršenou foto kvalitu). Recepty zde vypisovat nebudu: a) to mě nebaví, b) u všeho už nevím přesný postup, c) stejně to pokaždé vařím trochu jinak - dle toho "co dům dal" a také dle momentální nálady. Pro představu však u něčeho uvedu základní složky, kdybyste chtěli experimentovat :-) Tomu kdo vaří, to pro inspiraci stačí a kdo zatím nevaří, ten si koupí kuchařku, těch je na trhu "mraky". A kdo vařit neplánuje, tak si zajde někam, kde mu něco uvaří :-)

Čistá veganina

Když se chcete dobře najíst a přitom hubnout - zní to možná divně, ale je to tak! Pár týdnů to vyzkoušejte a uvidíte sami, jestli to funguje :-) Zkuste zeleninové polévky, "rizoto" neboli pilaf, luštěniny nebo třeba něco z lilku

Polévka je grunt

Přidáno 25.3.2024

Cuketová (cuketa, cibule, brambory - uvařit + rozmix - něco zeleného, sůl, pepř, krutony)

Celerová (celer, cibule, brambory - uvařit + rozmix - něco zeleného, sůl, pepř, krutony)

"Rizoto" neboli pilaf aneb rýže není nuda

Přidáno 25.3.2024

Klasika (rýže, mrkev, cibule, jarní cibulka, něco zeleného, sůl, pepř)

Celerové (rýže, celer, cibule, něco zeleného, rozmarýn, sůl, pepř)

Květákové (rýže, květák, cibule, něco zeleného, kari, sůl, pepř)

Luštěniny = bílkoviny

Přidáno 25.3.2024

Červená čočka s rýží

Černá čočka s bulgurem

Červené fazole - podrobný recept a postup

Rodní bratři Lilek a Brambor

Přidáno 26.3.2024

Ajlazan (lilek, cuketa, brambory, rajčata, papriky, cibule, petrželka, sůl, pepř, olej) - odkaz na originál video od arménky

Arabská zelenina (like, cuketa, brambory, cibule, paprika, mrkev, pterželka, sůl, pepř, koření, olej) - odkaz na originál video

Lilek a spol (zelenina jako u předchozích) - volná inspirace

Trocha sýra neuškodí

Nyní se trochu odvážeme a dáme té zelenině lehkou sýrovou pokrývku... Zelenina se nejdříve částečně připraví (předsmaží, podusí atd.), pak se vyrovná do zapékací mísy nebo do pekáče a vše se zapeče "do zlatova".

Zapékaná zelenina

Přidáno 26.3.2024

Zelenina zapečená s balkánem

Slaná žemlovka

Musaka vegetariana

Rychlovky s vejci

Bez vajec to prostě nejde, protože jsou rychlá, sytá a hlavně dobrá - takže několik tipů na snídani, svačinku či večeři.

Nerozlučná dvojice Vejce a Pánev

Přidáno 26.3.2024

Šakšuka (cibule, paprika, rajče, pasírovaná rajčata, něco zeleného, sůl, pepř, koření, olej)

Sendvič - prostě taková klasika

Omeleta s olivovou tapenádou a kozím sýrem

Ryby

Lehké maso pro každou příležitost, to jsou ryby! Navíc je to hotové raz dva... nejlepší jsou filety, které mají kostí minimum, takže to zvládne i odpůrce kostiček a obíraček :-)

Filety aneb plátky z ryby

Přidáno 26.3.2024

Losos pečený s bramborem vařeným

Candát se bulgurem

Candát na zeleninovém salátu s bramborem

Maso

Tak jsme se dočkali a dopřejeme si nějaké to masíčko... kuřecí, vepřové

Kuřecí

Přidáno 26.3.2024

Kuřecí polévka s kapáním

Kuře "na bílo" (kuřecí stehenní řízek, brambory na tenké plátky) - do pekáče rozložit plátky brambor a osolit - navrch maso osolit + opepřit - zalít smetanou, ke konci posypat nivou - zapéct

Pečené kuře i brambor s rychlým salátkem

Vepřové

Přidáno 26.3.2024

Jazyk po italsku s bramborovu kaší po česku

Pečená krkovice i zelenina

Kapustová polévka s masovými koulemi

Vědomé zrození

Aktualizováno 6.4.2024

Tak už to přišlo? Ozvalo se to Vaše skutečné a zatím stísněné Já? Chce se projevit v celé své kráse Vaší jedinečné bytosti? ANO? To je přímo skvělé! "No jo, to je sice skvělé" - říkáte si - "ale co teď? Jak teda začít? Nemám čas, ani sílu, ani nápady... bla bla bla". To už by stačilo, odložíme negativní myšlenky a začínáme! Koukneme se na svůj dosavadní denní život reálnýma očima a to ze dvou hlavních pohledů: využití času a vlastní možnosti. V klidu si sedněte a zamyslete se... je dobré si vše zapisovat, aby se bylo kam podívat :-)

Přehodnocení využití času

Správné hospodaření s časem nám pomůže šetřit to nejcenější co máme a to je naše životní energie. Úkolem tak je, dostat pod kontrolu hlavní "odběratele" času: zvyky, návyky a zlozvyky, povinnosti skutečné a domnělé

Zvyky, návyky a zlozvyky

Přidáno 6.4.2024

To jsou takové ty činnosti, o kterých si myslíme, že při nich odpočíváme: projíždění sociálních sítí, hledání a hltání zpráv, událostí, katastrof a další honba za "novinkami". Nejen, že nám to bere čas, ale hlavně to "žere" naši životní energii, protože více jak 95% "novinek" jsou negativního charakteru nebo jsou při nejmenším podávány v negativním obalu. A na jejich "rozbalování a očišťování" na začátku určitě nebudeme ztrácet naši drahocennou energii a zanášet si mysl nepotřebnou špínou. Dalším spolehlivým "žroutem" nejen času je sledování seriálů, které s realitou nemají nic společného, pouze diváka přivádějí a drží ve "světě představ jejich scénáristů". Tím se divákovi ukládají do podvědomí "cizí vzorce" a mysl člověka je tak podvědomě ovlivňována. Určitě najdete řadu dalších "důležitých" činností nebo dokonce závislostí, které prostě k životu nepotřebujete. U každé takové činnosti si zapište, kolik času denně jí věnujete... a nelžete si ;-)

Povinnosti skutečné a domnělé

Přidáno 6.4.2024

Sem patří to, čemu se v životě nevyhneme: chození do školy pro děti a mládež, výdělečná činnost pro dospělé. Svět je takto zařízen, bez toho to nelze, na tom nic nezměníme. Co však změnit můžeme, je náš postoj a přístup k těmto nutnostem. K tomu se budeme na této stránce postupně dostávat. Dále to budou určité domácí povinnosti, kterými se podílíme na společné domácnosti. A pak jsou další "povinnosti", které jsme si na sebe sami naložili, přitom je nikdo neocení a nám jsou jenom zátěží. Nebo slouží jako "dobrá výmluva" pro ujištění se, že "Opravdu nemám čas"? Opět si zapíšeme danou činnost a kolik času denně nebo týdně nám zabírá.

Zhodnocení vlastních možností

Tyto úkoly už budou vyžadovat trochu hlubší pohled do našeho nitra, kde najdeme životní představy a sny, získané schopnosti a dovednosti, ale také naše osobní strachy, bloky, traumata

Představy a sny

Přidáno 6.4.2024

Rádi si posedíte a zasníte se, jaký by byl život skvělý, kdyby: a) ... b) ... c) ... Prosedíte takto spoustu času, ale nic konkrétního neměníte? Ano, představy jsou důležité, ty nás pohánějí kupředu. Je však důležité tyto představy proměnit do konkrétních kroků. Nejprve malých krůčků, které se budou snadněji realizovat a dodávat potřebnou jistotu do dalších a větších kroků. Až nakonec budete vědomě kráčet svým šťastným životem prožívajíc každý jeho okamžik. Pro začátek si sepište hlavní životní cíle a představy, k nim časový horizont.

Schopnosti a dovednosti

Přidáno 6.4.2024

Nejdůležitým dílkem naší životní skládačky je zhodnocení vlastních schopností a dovedností, které jsme dosud získali nebo které získat teprve plánujeme. Jejich sepsání je zásadní pro reálné vyhodnocení toho, kterým směrem se můžeme vydat. Uveďte zde vše: oficiální vzdělání, kurzy, školení a poté co vás baví a naplňuje - to je taková činnost, při které nesledujete čas, ze které máte radost bez ohledu na současný finanční efekt.

Strachy, bloky, traumata

Přidáno 6.4.2024

Dostali jsme se k místu, kde číhají ty největší překážky. Nacházejí se v našem podvědomí a dostali se tam v průběhu našeho dosavadního života. Bez jejich překonání se však k žádné životní změně neposuneme. S některými strachy a bloky se dokážeme vypořádat sami, na některé bude možná potřeba pomoc odborníka. Abychom mohli překážky překonávat, bude třeba je nejdříve odhalit. A to se stane jedině tehdy, když se vydáme na cestu! Nezapomeňte si každou objevenou překážku zapsat a k ní vyhodnocení, zda si myslíte, že je ve vašich silách ji překonat.

Energetická bilance

Přidáno 16.4.2024

Máme sepsáno kolik času, které činnosti skutečně věnujeme? Bude dobré, pokud si takový "rozpis" uděláme pro typický pracovní den, typický víkendový den, případně další "typický den" nebo klidně po dnech na celý týden. Přichází totiž další krok a tím je: ke každé zapsané činnosti doplnit, kolik energie jí věnujeme nebo kolik z ní získáváme. Je třeba mít na paměti, že -čas- nerovná se -energie- ! Když něčemu věnujeme hodně času, nemusí nás to stát příliš energie a naopak, něco co nám zabere hodinu, nás může energeticky úplně vyčerpat. Na druhou stranu bude užitečné vyhodnotit, které činnosti nám energii dobíjí, ze kterých ji získáváme. Pojem energie zde zastupuje celkovou životní energii = to co nám přidává nebo naopak ubírá sílu a chuť do života. Dělení energie na fyzickou a psychickou nemá smysl, protože spolu vzájemně souvisí, u každé činnosti je to jinak a každý člověk to má také jinak. Například hodina jízdy na kole bude pro cyklistu dobíjení a pro "necyklistu" naopak vybíjení energie - i když oba vydali fyzickou energii, u obou se v mozku vyplavily endorfiny – přesto bude bilance celkové životní energie po stejné vyjížďce u každého jiná. Druhý příklad, dva žáci mají vypočítat stejný příklad – jeden, matematicky nadaný, nevydá žádnou energii, spíš dobije, protože si to užívá a druhý, nadaný na sport a s matematikou zápasící, vydá při výpočtu tolik energie, že ho začne bolet hlava. Jsou příklady zřejmé?

Budeme vycházet z předpokladu, že celkově můžeme vydat denně max. 100% životní energie a stejně tak max. 100% získat. Ke každé činnosti si tak zapíšeme -X% pro výdej energie a +X% pro získání energie: 2 hodiny odpočinku = +30%, 1 hodina oblíbené činnosti = +10%, 5 hodin neoblíbené činnosti = -90%, 0,5 hodiny stresu = -40%, 10 minut v přítomnosti "toxické" osoby = -80% - ano, jsou to jenom "nastřelené" příklady, které neodpovídají realitě. Každý máme jinou "realitu", takže se zkuste sami zamyslet a sestavit si takovouto energetickou bilanci, myslím, že se u toho pobavíte :-) Poté sečtěte všechny (+) hodnoty a všechny (–) hodnoty a uvidíte, jak jste na tom. Pokud (+) hodnoty převládají, součet se blíží 100% a (–) hodnoty jsou mnohem nižší, tak máte skryté rezervy ve výdeji, pokud máte zároveň i časovou rezervu, můžete se pustit do něčeho nového. Naopak, když se součet (–) hodnot blíží 100% a (+) hodnoty jsou nepoměrně nižší nebo se blíží 0, jedete na doraz, měli byste přehodnotit svoje životní nasazení a něco změnit, dokud je čas. V případě, že jste u obou hodnot skoro na stejné hodnotě v rozmezí 50 až 90%, tak to znamená, že jste v rovnováze, máte ještě rezervy pro "nečekané události" a to je takový ideální cíl = energetická rovnováha :-) A když nejste v rovnováze? Pak je žádoucí udělat analýzu časů a energií, zároveň vyhodnotit, které činnosti dávají smysl, které jsou zbytečné a dle toho si život přeorganizovat a zoptimalizovat. Samozřejmě, že časem nic počítat nebudete, dostanete to do podvědomí, ke svému tělu budete vnímavější a přenecháte hlídání energetické rovnováhy své intuici.

Zdroje energie

Přidáno 7.5.2024

Jak dopadla vaše energetická bilance? Kladně, záporně nebo vyrovnaně? Jestli kladně, tak jste pravděpodobně se svým životem naprosto spokojeni, tuto spokojenost a radost ze života šíříte i kolem sebe, a to je úplně skvělé pro vás i vaše okolí! Záporný výsledek svědčí o tom, že váš život není úplně dle vašich představ, žijete na energetický dluh a potřebujete objevit další zdroje životní energie. Jste-li plus mínus v rovnováze, tak jste na dobré cestě a chcete-li se dostat více do "plusu", abyste mohli více "zářit", tak čtěte dále.

Kde takové zdroje najít? Jak vůbec vypadají a jak se k nim dostat? Odpověď je jednoduchá a řešení je opravdu "u ruky". Potřebné zdroje životní energie spočívají v radosti z toho, co vám přináší potěšení! Při nich se vyplavují ty správné hormony, které jsou tak potřebné pro navození vnitřní rovnováhy a životní spokojenosti. Největším zdrojem životní energie je, když děláte, to co vás naplňuje a zároveň vám to přináší obživu. Kdo se již nachází v takové životní fázi, že dělá, co ho baví, a ještě mu za to platí, tak ten již další zdroje nebude potřebovat. Každý však, z různých důvodů, takový život zatím nemá, přesto si může svoji energetickou bilanci výrazně vylepšit.

Jak na to? Opět se bude hodit tužka a papír nebo textový soubor v počítači nebo v mobilu. Do něho si zapište (a postupně připisujte, když si na něco vzpomenete), co vám přináší potěšení a radost. U každého člověka to bude něco jiného, důležité je, co přináší radost vám osobně! Zkrátka co si sami můžete každý den dopřát, co vás zaručeně potěší, přitom nezávisle na druhých lidech, na počasí, na situaci ve světě a na dalších okolnostech, které stejně nedokážete ovlivnit. Čím více toho sepíšete, tím lépe. Během dne si pak dopřávejte 3 až 5 věcí z tohoto seznamu osobních potěšení a "malých" radostí.

Dalším vydatným zdrojem životní energie je každodenní projevování vděčnosti. Komu? Žádné konkrétní osobě, ale prostě svému životu:

• za to, že se mám tak dobře a krásně jak se mám teď a tady
• za vše, co mě život přinesl, čím jsem si prošel a čím mě přitom obohatil
• za vše, co mě život teprve přinese a že to pro mě bude to nejlepší

Také se vám to zdá jednoduché? Tak s chutí do toho!

Temperament

Přidáno 19.5.2024

Velice důležitou, možná tu nejdůležitější, roli v životě člověka hraje jeho temperament. Ten je rozhodujícím faktorem při řešení životních situací. Dle temperamentu existuje základní dělení typů člověka. Kromě krajních typů jako je extrovert a introvert známe ještě typ ambivert, který v sobě kombinuje oba dva předchozí. Všeobecně rozšířená představa je, že extrovert je ten, který se hodně a rád projevuje navenek a introvert ten, který se viditelně neprojevuje. Podstata temperamentu však spočívá v tom, jakým způsobem člověk zpracovává životní situace, přijímá řešení nebo odpočívá a získává (= dobíjí) energii. Extrovert bude mít potřebu vše řešit s druhými lidmi a energii bude získávat ve společnosti, rozhodně ne o samotě. Naopak introvert vše řeší sám v sobě, hledá zdroje uvnitř sebe a energii získává jedině o samotě. Ambivert bude kombinovat přístupy obou předchozích typů, dle momentálního rozpoložení nebo okolností.

Každý člověk se jeden od druhého dále liší úrovní vnitřní stability. Nižší úroveň stability se projevuje náhlými a většími změnami nálad, pocitů, rychlým přívalem nebo naopak úbytkem energie. Vyšší úroveň stability se projevuje pomalejšími a menšími změnami. Dle úrovně vnitřní stability známe ještě další dělení: cholerik = nestabilní extrovert, sangvinik = stabilní extrovert, melancholik = nestabilní introvert, flegmatik = stabilní introvert. Možná se ptáte, kde je ten ambivert? S ním je to tak, že se může projevovat v různých situacích různým způsobem a také přitom záleží na úrovni jeho vnitřní stability. Ambivert může být buď středový (má vyvážený poměr E a I) nebo může převládat jeden z krajních typů. Dle své vnitřní stability se tedy středový ambivert bude jevit buď jako cholerik a melancholik nebo jako sangvinik a flegmatik nebo jako jiná možnost kombinace, které naznačují žluté šipky na obrázku. Pokud u ambiverta převládá jeden krajní typ (E nebo I), bude se projevovat častěji odpovídajícím způsobem (ale určitě ne vždycky, jako je tomu u typického E nebo I).

Prostředí a podmínky, které neodpovídají temperamentu daného člověka, jsou tím hlavním a největším spotřebičem jeho životní energie. Energetická bilance může do určité míry ovlivnit vnitřní stabilitu (u každého jedince bude prostor pro její ovlivnění různý, dle vrozených předpokladů a dle dlouhodobého stavu nervového systému): čím více je vyrovnaná až kladná, tím je stabilita vyšší. Deficit energie naopak způsobuje vnitřní labilitu a potřebu rychle získat energii, zpravidla od jiného člověka, který se nachází v jeho dosahu. Nebo se tato potřeba získat energii "přenese" do nějaké závislosti, ať už fyzické nebo emocionální. To se děje mnoha způsoby, na které se podíváme v některém z dalších příspěvků.

Tak ve kterém typu jste se poznali? Odpovídají úrovni vaší vnitřní stability i výsledky energetické bilance? Objevili jste zdroje energie odpovídající vašemu temperamentu?

Astrologie

Přidáno 28.5.2024

Dosavadní příspěvky byly o tom, co se může hodit pro život, abychom jej prožívali vědomě, ve vnitřní rovnováze a v souladu se svojí podstatou. Tentokráte se podíváme na to, co je naopak potřeba úplně pustit z hlavy, protože to člověka drží v iluzi. Jedná se o rozšířený mýtus týkající se horoskopů a znamení zvěrokruhu. Kde leží původ tohoto mýtu? A jaký je smysl astrologie?

Člověk od nepaměti pozoroval dění na obloze z praktických důvodů (orientace v prostoru a čase) a této činnosti se později (někdy v ranném středověku) začalo říkat astrologie ("astro-" z řec. astéri = hvězda + "-logie" z řec. logos = smysl, důvod). Z ní se později vyvinula astronomie jako vědecký obor, který se dosud zabývá děním ve vesmíru. Astrologie tedy zůstala jako předchůdkyně vědy a jejího dědictví se chopili "astrologové" vystupující jako vědmy, věštci a další "mágové". Kdysi vznikla potřeba zapisovat události, avšak žádné kalendáře neexistovaly. Existovaly však osoby, ve své době ty nejvzdělanější, které se pozorováním oblohy zabývaly, objevovaly zákonitosti pohybů nebeských těles a předávaly své poznatky následovníkům. Den dané události se zapisoval ve formě postavení dosud známých planet vzhledem k souhvězdím, kterými prochází ekliptika (rovina, ve které Země cestuje kolem Slunce = dráha zdánlivého pohybu Slunce po obloze). Kromě postavení Slunce a Měsíce byly v té době známé planety Mars, Merkur, Jupiter, Venuše, Saturn (mimochodem latinské názvy do té doby známých planet daly názvy dnům v týdnu a proto jich má týden právě 7 - od Slunce po Saturn - slovanské názvy dnů vznikly až později). Souhvězdí, kterými prochází ekliptika je 13 a jmenovitě to jsou: Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Hadonoš, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář, Ryby (na obrázku každého souhvězdí je červenou čárkovanou čarou zobrazena ekliptika). V těchto souhvězdích Slunce postupně vychází i zapadá v průběhu celého roku. Ostatní palnety procházejí také pouze těmito souhvězdími, avšak vzhledem k odlišným drahám a vzdálenostem se tak děje v různých časových intervalech. Daný "datum" dne se tedy zapisoval podle postavení těchto planet vzhledem k souhvězdím - například - ten den bylo Slunce v Beranu, Měsíc ve Lvu, Mars v Rybách, Merkur v Beranu, Jupiter ve Vodnáři, Venuše v Býku, Saturn ve Vahách. Tehdejší člověk věřil, že skrze tyto planety k němu promlouvají bohové (později jenom jeden všemohoucí) a ovlivňují tak události na Zemi. Proto věřil také tomu, že až budou planety znovu ve stejném postavení, tak se na Zemi bude odehrávat to co kdysi v daném postavení planet. Z tohoto mýtu vznikla různá proroctví, která se samozřejmě nemohla naplnit. Jak z toho vznikla astrologie, kterou známe dnes? Aby se kruh lépe dělil na stejné díly, tak se počet souhvězdí zredukoval na 12 (Hadonoš byl vynechán). K tomu došlo zřejmě až po zavedení 12 měsíců (někdy ve středověku, kdy první kalendáře nahradily systém postavení planet v souhvězdích) a tak se "zrodilo" 12 znamení (= souhvězdí) zvěrokruhu (proč zrovna zvěrokruh není známo – když se podíváme na názvy, tak se zvířetem souvisí 7 názvů ze 13 a to ještě uspořádáním svých hlavních hvězd dané zvíře příliš neevokují) rovnoměrně rozložených po celém roce. Výpočet postavení planet současných "astrologů" neodpovídá realitě na obloze v daný den, protože nepočítá přesné dráhy oběhu planet a nepočítá se všemi souhvězdími, kterými Slunce prochází. Je tak více než pravděpodobné, že jste si do této chvíle mysleli, že jste nějaké znamení a přitom v den vašeho narození bylo Slunce v sousedním souhvězdí.

Z tohoto úhlu pohledu je zřejmé, že astrologické výklady osobních charakteristik dle daných znamení zvěrokruhu jsou fantazie. Ano, může se zdát, že lidé narození v určitém ročním období mohou mít některé podobné povahové rysy (ale rozhodně ne všichni jedinci). Je to spíše otázka ročního období, ve kterém probíhalo těhotenství jejich matek. Celkový fyzický i psychický stav matky má rozhodující vliv na plod, který nosí. Samozřejmě, že hlavní a rozhodující je vždy genetická informace, jejíž projevení však záleží na sociálním prostředí, ve kterém se daný jedinec narodí a vyrůstá. Místo na Zemi, den a čas narození již žádný vliv nemá, není k tomu žádný smysluplný důvod.

Podobně pochybné výsledky přinášejí horoskopy, které předpovídají události a budoucnost. To, že to někomu "funguje" souvisí s podvědomím a s vírou daného člověka. Již při pouhém přečtení horoskopu nebo předpovědi se uloží určitá informace do podvědomí, takže si pak člověk danou životní událost podvědomě "vysvětlí" díky této uložené informaci.

Škodlivost astrologie pro člověka spočívá zejména ve vytváření vzorců pro:

• hodnocení svého jednání a chování, stejně jako u druhých lidí
• hodnocení, očekávání, předpověď a vyhodnocování životních situací

Pomocí astrologie dochází k přidělení "nálepky" (sobě a druhým), která vytváří určité předsudky a představy neodpovídající skutečnosti. Člověk tak může být "posuzován" bez osobní zkušenosti s ním nebo naopak svoje jednání může člověk omlouvat tím, že je to pro dané znamení typické. Vše výše uvedené udržuje člověka v iluzi a brání tak plně vědomému životu v souladu a v rovnováze.

Být sám sebou

Aktualizováno 24.7.2024

Co to vlastně znamená "být sám sebou"? Stručná odpověď by byla: být takovým, jakým skutečně jsme. Tím se postupně vytváří naše identita = projev našeho skutečného já: bez masek, bez příkras a bez budování "image". Skutečné Já se často zaměňuje s ego. Dle mého pojetí má slovo ego původ ve slově jeho a znamená "někoho jiného = ne moje = nevlastní = falešné já". Toto falešné nevlastní "já" je nositelem iluzí a fantazií, zároveň má touhu ovládat druhé lidi pro jejich naplňování. Populární koncept ego vychází z původního pojetí S. Freuda, avšak jeho zjednodušeným ztotožněním s Já vzniká nesoulad. Na jednu stranu pak tvrdí, že "ego" má každý člověk a je pro něho důležité - je to projev já (= poloha mezi Id a Superegem), na druhou stranu tvrdí, že "egoista" je ten, kdo se řídí svým ego, resp. Superego. Kde je tedy ta hranice mezi "správným ego" a už tím "nesprávným egoismem"? Jestliže přijmeme předchozí předpoklad o původu slova ego = jeho můžeme odpovědět: egoista je ten, komu vládne ego = falešné "já" = není sám sebou, je v iluzi a v sebeklamu. Kdo však je sám sebou, není egoista, ale projevuje svoje skutečné Já.

Na zajímavý související článek pojednávající o identitě, autenticitě a hipsterském paradoxu jsem narazil na webu VZP: https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/byt-autenticky-jasne-ale-co-to-vlastne-znamena

Teď a tady

Přidáno 11.8.2024

Je potřeba žít "teď a tady"... no jo, to slyším často, ale co to vlastně je? Mám si užívat v každou chvíli všeho do sytosti, dokud žiju? Žít v hédonismu, kdy je slast jako hlavní motiv lidského jednání? Rozhodně NE! Nejdná se o žádný hédonismus v žádné jeho podobě – ani psychologický, ani tělesný, ale ani etický.

"Teď a tady" znamená žít přítomným okamžikem, přijímat vše tak jak je a zabývat se tím, co se děje nebo co dělám teď a tady. Zejména si nestěžovat, nevytvářet v sobě jakýkoliv odpor a s ničím "nebojovat". Ani nezůstávat myšlenkami nebo emocemi kdesi v minulosti a nezabývat se tím, co nelze vrátit nebo vlastními silami změnit. Stejně tak, nežít v představách, nestavět si "vzdušné zámky", ale ani se nestrachovat o budoucnost.

"Teď a tady" znamená žít v souladu se sebou v každém okamžiku.

Dualita

Přidáno 22.8.2024

V dnešním příspěvku se podíváme blíže na pojem, se kterým se často setkáváme. Většinou v souvislosti s tím, že dualita je všude přítomná. Nejdříve si přiblížíme, co to vůbec znamená. Dualita je princip založený na pohledu na svět a na přírodu jako na střet dvou protikladů. Tyto protiklady mají opačné póly, jsou v ostrém rozporu a jsou tak neslučitelné. Vzniká tak falešná představa, že jeden z pólů je ten správný a druhý je ten špatný. A člověk tak má vždy na výběr, přitom chce vybrat vždy tu správnou možnost. Ale existuje vůbec něco jako dualita? A je na místě hodnocení dvou jejich pólů správný = dobro a špatný = zlo?

Vezměme nejzákladnější příklad: den = světlo a noc = tma. V přírodě nastává buď světlo nebo tma, obojí současně nastat nemůže. Jedno plynule přechází v druhé, v daný okamžik není na výběr. Co je ale správně a co špatně? Když se nad touto otázkou důkladně zamyslíme, dojdeme k závěru, že obojí je správně a zároveň je oboje špatně. Jinými slovy, hodnocení zde není na místě. Člověk potřebuje k životu oboje – den na aktivitu, noc na spánek. Některé druhy živočichů zase potřebují noc na aktivitu a den na spánek. Z toho vyplývá, že dualita je pouze lidský konstrukt pro posuzování a hodnocení událostí, druhých lidí, jejich činů a tak dále. Ve skutečnosti totiž žádná dualita s možností výběru neexistuje.

Tím se dostáváme k zásadní "dvojici": dobro a zlo. Z výše uvedeného pohledu jsme dospěli k tomu, že dobro je světlo i tma, protože oboje je v danou chvíli v souladu s aktuální potřebou daného stvoření. Pro žádné zlo zde tedy není absolutně žádné místo. Kdy se světlo nebo tma stane "zlem"? V přírodě nikdy, protože oboje je vždy "dobro". Zlo může vytvořit pouze lidský mozek, který úmyslně nebo z nevědomosti narušuje přírodní zákonitosti. Den = světlo, tak může být pro člověka zlem například v případě, kdy je nucen ve dne spát, protože v noci musí být aktivní. K tomu ho může přinutit buď jeho vlastní mozek nebo jiný lidský mozek. Stejně tak pro nočního živočicha, který přes den spí, se den stává zlem, když ho bude někdo nebo něco ze spánku rušit. Takže zlo není opačný pól, zlo je úmyslné konání proti přírodním zákonitostem = "dobru".

Ještě si uvedeme jeden příklad zdánlivé duality, kterým je kladný (+) a záporný (-) náboj. Vezmeme dvě částice, jednu kladně a druhou záporně nabitou. Jaký je mezi nimi rozdíl? Jediný rozdíl spočívá v tom, že jedna z nich má něco navíc, druhé to něco chybí, ani jedna z nich tak není v rovnováze. Znamená to snad, že jsou protikladné? Tyto rozdílně nabité částice se v souladu s přírodními zákonitostmi budou přitahovat. Až dosáhnou kritické vzdálenosti mezi sebou, dojde k reakci, vytvoří se mezi nimi vnitřní vazba a vznikne jedna nová větší částice, která bude mít náboj neutrální = bude v rovnováze. Nebo nastane druhá možnost, že se při reakci náboje vyruší (= vyrovnají = částice, která měla něco navíc, to odevzdá té, které to něco chybělo), vazba tak nevznikne a vzniknou dvě stejné neutrální částice, které spolu již nebudou reagovat. Jestli nastane první nebo druhá možnost není dáno výběrem, ale podmínkami v době reakce (teplota, tlak, rychlost atd.). Jak je vidět, ani zde žádná dualita s možností výběru není.

Podobně je tomu také mezi mužem a ženou. Oba jsou člověk, jenom jeden má něco, co ten druhý nemá. Po jejich sblížení mohou nastat v zásadě dvě možnosti – stejné jako výše v příkladu s částicemi – buď spolu vytvoří jeden nový větší celek = partnerství, kdy si jsou oba vědomi svých rozdílností, čímž vznikne mezi nimi vnitřní vazba, která zajistí, že spolu chtějí vědomě tento celek tvořit. Nebo nastane druhá možnost, že se "náboje vyrovnají", žádná vazba nevznikne a „rozpadnou“ se na dvě "neutrální částice" = dvě samostatné lidské bytosti bez vnitřní vazby.